Ono asi nebude nejlepší začínat něco nového v tomhle mém rozpoložení. Ale na druhou stranu, tady se můžu vypovídat aspoň útržkovitě.. anonymně.. a nemám pocit, že bych těma svýma kecama někoho otravovala. A taky i okolnosti mi myslím dost jasně naznačují, že v mém životě nastává docela zásadní obrat. Věci staré končí a musíme za nimi udělat tlustou čáru. Každý člověk se chce mít dobře ve svém krátkém životě. A když se něco nedaří, prostě za tím hledá příčiny. A když najde příčiny nejen v sobě, ale ve svém okolí.. pak se začnou dít věci.. aspoň u mě.
Snažím se dělat věci tak, aby se mi v budoucnu vyplatily, aby mi má snaha později k něčemu byla. A stálo mě to celkem dost odříkání, spoustu chvil, kterých jsem litovala, a nepočítaně rozhodnutí, které nebyly vždycky košér. Ale věřím, že každé řešení má své opodstatnění. Ublížila jsem i pár lidem, které mám pořád ráda. Ale byly to vždy těžké situace, do kterých jsem viděla jen já. Nejsem žádná potvora, co se vyžívá v dělání problémů jiným, pomlouvání a podobně. Navíc, chybami se člověk učí. Nikdo není dokonalý, tak si všichni prosím udělejte pořádek na vlastním písečku. Protože jestli něco nesnáším, tak je to když se mi někdo cizí plete do mých soukromých záležitostí. Většina lidí jsou sobecké skety. Ale tak už to na světě chodí, ne? Pak nezbývá nic jiného, než se obrnět řádnou dávkou trpělivosti a vypořádat se s nima jednou provždy.
Dělám si věci po svém. Ačkoliv jsem introvert a flegmatik, nemívám kolikrát daleko k situacím, kde se dokážu pořádně naštvat a dokážu se vypořádat s každým. Vždyť přežijí jen ti nejsilnější. Chce to sílu, chce to odhodlání a tyhle věci mi nechybí.
Žádné komentáře:
Okomentovat