pátek 13. července 2007

Too Much Love Will Kill You

I'm just the pieces of the man I used to be
Too many bitter tears are raining down on me
I'm far away from home
And I've been facing this alone
For much too long
I feel like no-one ever told the truth to me
About growing up and what a struggle it would be
In my tangled state of mind
I've been looking back to find
Where I went wrong

Too much love will kill you
If you can't make up your mind
Torn between the lover
And the love you leave behind
You're headed for disaster
'cos you never read the signs
Too much love will kill you
Every time

I'm just the shadow of the man I used to be
And it seems like there's no way out this for me
I used to bring you sunshine
Now all I ever do is bring you down
How would it be if you were standing in my shoes
Can't you see that it's impossible to choose
No there's no making sense of it
Every way I go I'm bound to lose

Too much love will kill you
Just as sure as none at all
It'll drain the power that's in you
Make you plead and scream and crawl
And the pain will make you crazy
You're the victim of your crime
Too much love will kill you
Every time

Too much love will kill you
It'll make your life and lie
Yes, too much love will kill you
And you won't understand why
You'd give your life, you'd sell your soul
But here it comes again
Too much love will kill you
In the end...
In the end

Překlad:

Už ze mě zbyly jen kousky muže co jsem býval
Příliš hořkých slz mi teče po tvářích
Daleko od domova
Čelil jsem tomu sám
Cítím se jako by mi nikdo neřekl pravdu
Jak to vzrůstá a jaký to bude boj
V mé spletité náladě
Ohlížím se zpět abych našel
Co jsem udělal špatně

Příliš lásky zabíjí
Jestli se nemůžeš rozhodnout
Zničený mezi milenkami
A láska, kterou jsi zanechal v pozadí
Řítíš se do neštěstí
Protože jsi nikdy nedal na varování
Příliš lásky zabíjí
Pokaždé

Jsem jen stín muže, kterým jsem býval
A zdá se, že pro mě není žádné východisko
Přinášel jsem ti východ slunce
Teď už tě jen srážím k zemi
Jaké by to bylo, kdybyste při mě stály
Nevidíte, že je nemožné si vybrat
Ne, nemá to smysl
Tak či tak prohraji

Příliš lásky zabíjí
Ano zcela určitě
Vysaje to z tebe všechnu sílu
Budeš se jen omlouvat, křičet a plazit
A bolest tě učiní šílencem
Jseš obětí svého zločinu
Příliš lásky zabíjí
Pokaždé


Příliš lásky zabíjí
Udělá z tvého života lež
Ano, příliš lásky zabíjí
A neporozumíš tomu proč
Dal bys svůj život, prodal bys svou duši
Ale ono to přichází zase
Příliš lásky zabíjí
Nakonec...
Nakonec


A proč se mi ta písnička tak líbí? Protože je tak moc pravdivá, že to musí každého uhodit do očí. Je pěkný mít někoho rád, někoho milovat. Ale když zjistíte, že někoho milujete o tolik víc než on vás, je to ta nejhorší věc, co vás asi může v tu chvíli potkat. Rozežírá vás to pomalu zevnitř. Ten pocit, že toho druhého máte nade vše rádi. Ale přesto se pomalu vkrádá myšlenka, že on to tak nemá, že pro něj tohle není to pravé, že pro něj to zanedlouho může být konečná a vystoupí z vlaku. Jak se má pak člověk zachovat? Chce s tím nějak naložit, ale nejde to. Je to strašné dilema. Udělat ten rázný krok a ukončit takový vztah, který nejspíš nmá budoucnost, nebo doufat, že se to časem spraví, ale také to může být jen horší a horší. Pro něj samotného. A ten pocit je každým dnem silnější. Beznaděj plní váš život. Je to jakoby v těle rostlo něco cizího, nestvůrného a hnilobného. A vy se zmítáte stejně tak jako člověk svázaný v provazech, co se snaží uvolnit svá pouta a osvobodit se, ale čím víc se snaží osvobodit, tím víc se provazy utahují kolem jeho těla a škrtí ho. Existuje vůbec nějaké východisko?

Žádné komentáře: