Docela se podivuju nad svou krajně nakažlivou optimistickou náladou. Dneska se mi ty nálady střídají jak dubnový počasí. V devět ráno jsem jela busem ze Šumperka domů, po cestě jsem poslouchala nové album od mé oblíbené Kosheen. Ono je tak melancholicky laděné a nevíc jsem koukala z okna jak z druhé strany na sklo padají kapky a jak stékají malé kapičky do větších a ty pak klouzají shora dolů... Hotová hypnóza. Maličko. Ale všechno kolem bylo tak krásně zelené. Přesně vím, komu by se to líbilo.
A pršet od rána nepřestalo. Z potůčku se rázem staly divoké řeky a 3. povodňový stupeň je tu. Jen jsem ráda, že nemáme výpadek internetu. To by mě trefilo. Doufám ale, že brzo pršet přestane, protože takové přírodní katastrofy nejsou vůbec příjemné. Ještě že už nebydlíme v tom domku u potka, to bych asi teď nebyla tak klidná.
Před chviličkou jsem se dodívala na nádherný filmek s Tomem Cruisem Vanilkové nebe. Celkem psycho, kdo má rád filmy, u kterých se musí přemýšlet, tak je to film přesně pro něj. Hlavní postava David však má moje sympatie, taky se mi někdy docela špatně rozpoznává realita od fantazie...
Ve středu jsem úspěšně absolvovala přijímací pracovní pohovor v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Olomouci na pozici laborantky. Tím "úspěšně" myslím ten fakt, že aspoň podle mého jsem vystupovala mile, vyrovnaně a sebejistě. Opravdu se mi ti lidé tam zdáli moc fajn a přátelští, a pracovat tam by se mi rozhodně líbilo. Mají mi dát co nejdřív vědět, jsem napjatá jak struna. A protože jsem skončila brzo a měla ještě hodinku čas, sedla jsem na pivko do nádražky. Dala jsem si pěkně Plzeňku. Jednu velkou a jednu malou a už jsem začala mít své obvyklé šílené nápady.
Co mě napadlo tentokrát? Napsala jsem téměř všem svým mužským kontaktům ze seznamu sms: "Kdo mě chce?" No sranda největší :-D Odepsali mi všichni a skoro okamžitě, někteří pochápali více, někteří méně. Ale nejvíc zabodoval Honzík, který mi rovnou volal a když jsem mu řekla kde jse, velmi ho mrzelo, že nemůžu počkat než skončí v práci a ještě s ním posedět :-D Jééééé no prostě Olomouc City... Moc se mi tam líbí.
Taky jsem byla v sobotu po dlouhé době zapařit na Stodole v Javorníku. Vlastně za celé prázdniny jsem byla na první a poslední prázdninové diskotéce :-) Byla jsem domluvená s Gábinkou a opět jsme ulevily lahvince rumíka venku a pak jsme šly teprv tancovat. Atmosféra (alespoň co si pamatuju) byla skvělá, pobavila jsem se... A taky mě překvapilo pár věcí. Objevili se tam lidé, co bych vůbec nečekala a nakonec ve finále jsem přespala u Filípka v posteli. Samozřejmě že sama :-) Ale to ráno u nich doma bylo fajn.
A zvlášť mě pobavila Gabčina hláška na rozloučenou... prej čau v pátek :-D to smrdí zase průserem :-D
A pršet od rána nepřestalo. Z potůčku se rázem staly divoké řeky a 3. povodňový stupeň je tu. Jen jsem ráda, že nemáme výpadek internetu. To by mě trefilo. Doufám ale, že brzo pršet přestane, protože takové přírodní katastrofy nejsou vůbec příjemné. Ještě že už nebydlíme v tom domku u potka, to bych asi teď nebyla tak klidná.
Před chviličkou jsem se dodívala na nádherný filmek s Tomem Cruisem Vanilkové nebe. Celkem psycho, kdo má rád filmy, u kterých se musí přemýšlet, tak je to film přesně pro něj. Hlavní postava David však má moje sympatie, taky se mi někdy docela špatně rozpoznává realita od fantazie...
Ve středu jsem úspěšně absolvovala přijímací pracovní pohovor v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Olomouci na pozici laborantky. Tím "úspěšně" myslím ten fakt, že aspoň podle mého jsem vystupovala mile, vyrovnaně a sebejistě. Opravdu se mi ti lidé tam zdáli moc fajn a přátelští, a pracovat tam by se mi rozhodně líbilo. Mají mi dát co nejdřív vědět, jsem napjatá jak struna. A protože jsem skončila brzo a měla ještě hodinku čas, sedla jsem na pivko do nádražky. Dala jsem si pěkně Plzeňku. Jednu velkou a jednu malou a už jsem začala mít své obvyklé šílené nápady.
Co mě napadlo tentokrát? Napsala jsem téměř všem svým mužským kontaktům ze seznamu sms: "Kdo mě chce?" No sranda největší :-D Odepsali mi všichni a skoro okamžitě, někteří pochápali více, někteří méně. Ale nejvíc zabodoval Honzík, který mi rovnou volal a když jsem mu řekla kde jse, velmi ho mrzelo, že nemůžu počkat než skončí v práci a ještě s ním posedět :-D Jééééé no prostě Olomouc City... Moc se mi tam líbí.
Taky jsem byla v sobotu po dlouhé době zapařit na Stodole v Javorníku. Vlastně za celé prázdniny jsem byla na první a poslední prázdninové diskotéce :-) Byla jsem domluvená s Gábinkou a opět jsme ulevily lahvince rumíka venku a pak jsme šly teprv tancovat. Atmosféra (alespoň co si pamatuju) byla skvělá, pobavila jsem se... A taky mě překvapilo pár věcí. Objevili se tam lidé, co bych vůbec nečekala a nakonec ve finále jsem přespala u Filípka v posteli. Samozřejmě že sama :-) Ale to ráno u nich doma bylo fajn.
A zvlášť mě pobavila Gabčina hláška na rozloučenou... prej čau v pátek :-D to smrdí zase průserem :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat