Máme tu pondělí. Pracovní týden znova od začátku. Ikdyž jak pro koho, já sice nemůžu říct, že bych měla málo práce, ale nikdo mi za ni nezaplatí :-D Tak po dlouhé době snad nebudu psát žádný depresivní příspěvek, své myšlenkové pochody se dneska taky nechám pro sebe.
V sobotu jsem nečekaně jela do Olomouce, to když mě bratránek pozval na house party, protože byl sám doma a asi se cítil smutný. Už jednou jsem mu to odmítla a v tu chvíli u sobotního oběda jsem si řekla, že to konec konců je výborný nápad. A tak jsem v pátek zažila parádní večer, s přáteli, co jsem šíleně dlouho neviděla. To když jsme se v hospodě haluzově potkali s Honzíkem a jeho partičkou. Byl tam i jeho kamarád Dominik, dvoutunový týpek a k tomu člen místních ultras Sigmy, se kterým jsem před necelým půlrokem vedla vzrušující debatu se sparťanskou šálou kolem krku...
Slečna číšnice stíhala horu panáků vodek a rumů obdivuhodně dobře. Co však nechápu je neustálé půjčování klíče na dámské toalety. Zvlášť když se najde borka, která se ožere do nepříčetnosti, zamkne se na WC a spí tam... Au au :-D Kolem druhé hodiny jsme se rozloučili a utíkali domů. Utíkali jako doslovně, protože tam byla kosa jako na Sibiři. Jen jsme došli domů, šel Luke na balkon kouřit a já udělat „menší“ svačinku. Pak že si pustíme nějakou muziku, no nějakej punk jsem poslouchat chvíli vydržela, ale pak jsme skákali na skáčko :-D Do toho jsme se pokoušeli odjezdit pár závodů na PSku, ale moc se nedařilo. Možná to bude tou krátkou (nebo dlouho?) zastávku na balkoně společně s fialkama.
Fakt nemám představu o tom, v kolik jsme šli spinkat, ale ráno se stávat nechtělo. A všude ten bordel :-D No když jsem se odpoledne vyštrachala na bus, všude kolem děsně chumelilo a na cestě už bylo taky slušných pár centimetrů bílého svinstva. Taky podle toho vypadala ta jízda domů... cestáři evidentně byli připraveni stejně jako loni a na cestě spousta sněhu, tvořili se kolony, okolo samé auto v příkopu, bouračky, spěchající sanity a sem tam i nějakej boreček, co v takovém počasí předjížděl jako zběsilý. Taky jsem dojela o hodinu a půl později, ale ráda, že jsem dojela vůbec... Stejně jsem to radši celé prospala :-D
Ale dneska se mi ten sníh a to bílo všude kam až oko dohlédlo moc líbilo. Asi si postavím sněhuláka :-)
V sobotu jsem nečekaně jela do Olomouce, to když mě bratránek pozval na house party, protože byl sám doma a asi se cítil smutný. Už jednou jsem mu to odmítla a v tu chvíli u sobotního oběda jsem si řekla, že to konec konců je výborný nápad. A tak jsem v pátek zažila parádní večer, s přáteli, co jsem šíleně dlouho neviděla. To když jsme se v hospodě haluzově potkali s Honzíkem a jeho partičkou. Byl tam i jeho kamarád Dominik, dvoutunový týpek a k tomu člen místních ultras Sigmy, se kterým jsem před necelým půlrokem vedla vzrušující debatu se sparťanskou šálou kolem krku...
Slečna číšnice stíhala horu panáků vodek a rumů obdivuhodně dobře. Co však nechápu je neustálé půjčování klíče na dámské toalety. Zvlášť když se najde borka, která se ožere do nepříčetnosti, zamkne se na WC a spí tam... Au au :-D Kolem druhé hodiny jsme se rozloučili a utíkali domů. Utíkali jako doslovně, protože tam byla kosa jako na Sibiři. Jen jsme došli domů, šel Luke na balkon kouřit a já udělat „menší“ svačinku. Pak že si pustíme nějakou muziku, no nějakej punk jsem poslouchat chvíli vydržela, ale pak jsme skákali na skáčko :-D Do toho jsme se pokoušeli odjezdit pár závodů na PSku, ale moc se nedařilo. Možná to bude tou krátkou (nebo dlouho?) zastávku na balkoně společně s fialkama.
Fakt nemám představu o tom, v kolik jsme šli spinkat, ale ráno se stávat nechtělo. A všude ten bordel :-D No když jsem se odpoledne vyštrachala na bus, všude kolem děsně chumelilo a na cestě už bylo taky slušných pár centimetrů bílého svinstva. Taky podle toho vypadala ta jízda domů... cestáři evidentně byli připraveni stejně jako loni a na cestě spousta sněhu, tvořili se kolony, okolo samé auto v příkopu, bouračky, spěchající sanity a sem tam i nějakej boreček, co v takovém počasí předjížděl jako zběsilý. Taky jsem dojela o hodinu a půl později, ale ráda, že jsem dojela vůbec... Stejně jsem to radši celé prospala :-D
Ale dneska se mi ten sníh a to bílo všude kam až oko dohlédlo moc líbilo. Asi si postavím sněhuláka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat