JAK SE TVOŘÍ HISTORICKÝ KONTEXT
Egyptský kněz Manéthó (323 – 245 př. Kr.) sepsal kroniku egyptských králů z období od asi 3100 do 332 př. Kr., přičemž seznam králů rozdělil na dynastie. Ačkoli jsou Manéthóvy záznamy místy nespolehlivé a nepřesné (a dochovaly se jen jejich opisy pořízené pozdějšími historiky), egyptologové přijali jeho rozdělení vlád do třiceti dynastií (plus jedenatřicátá dynastie, kterou přidali pozdější chronografové). Dnes užívaná chronologie starověkého Egypta se tedy zakládá na Manéthových záznamech.
V současnosti se tyto dynastie seskupují do velkých historických období, jež zahrnují Archaickou dobu (1. a 2. dynastie, asi 3100 – asi 2686 př. Kr.), Starou říši (3. – 6. dynastie, asi 2686 – asi 2181 př. Kr.), První přechodnou dobu (7. – 11. dynastie, asi 2181 – 1991 př. Kr.), Střední říši (12. dynastie, 1991 – 1786 př. Kr.), Druhou přechodnou dobu (13. – 17. dynastie, 1786 – 1567 př. Kr.), Novou říši (18. – 20. dynastie, 1567 – 1085 př. Kr.), Třetí přechodnou dobu (21. – 25. dynastie, 1085 – 668 př. Kr.) a Pozdní dobu (26. – 31. dynastie, 664 – 332 př. Kr.).
Roku 332 př. Kr. dobyl Egypt Alexandr Makedonský. Zemi potom vládla linie makedonských Řeků, kteří prosluli jako Ptolemaiovci. Byli to potomci Alexandrova generála Ptolemaia (jenž se stal králem jako Ptolemaios I.). Se smrtí poslední z této dynastie, Kleopatry VII., roku 30 př. Kr. se Egypt stal součástí Římské říše a byl řízen z Říma jako jeho provincie. Celá tato éra se zpravidla označuje „Řecko-římská doba“.
Před založením sjednoceného království Egypta kolem roku 3100 př. Kr.a před zavedením dynastií lidé žili v řadě komunit roztroušených po deltě a kolem Nilu. Tyto společnosti se postupně vyvinuly do větších celků a posléze do dvou království, jednoho na severu a druhého na jihu. Celé toto období (asi 5000 – asi 3100 př. Kr.) dnes nazýváme „Předdynastickou dobou“.
Egyptský kněz Manéthó (323 – 245 př. Kr.) sepsal kroniku egyptských králů z období od asi 3100 do 332 př. Kr., přičemž seznam králů rozdělil na dynastie. Ačkoli jsou Manéthóvy záznamy místy nespolehlivé a nepřesné (a dochovaly se jen jejich opisy pořízené pozdějšími historiky), egyptologové přijali jeho rozdělení vlád do třiceti dynastií (plus jedenatřicátá dynastie, kterou přidali pozdější chronografové). Dnes užívaná chronologie starověkého Egypta se tedy zakládá na Manéthových záznamech.
V současnosti se tyto dynastie seskupují do velkých historických období, jež zahrnují Archaickou dobu (1. a 2. dynastie, asi 3100 – asi 2686 př. Kr.), Starou říši (3. – 6. dynastie, asi 2686 – asi 2181 př. Kr.), První přechodnou dobu (7. – 11. dynastie, asi 2181 – 1991 př. Kr.), Střední říši (12. dynastie, 1991 – 1786 př. Kr.), Druhou přechodnou dobu (13. – 17. dynastie, 1786 – 1567 př. Kr.), Novou říši (18. – 20. dynastie, 1567 – 1085 př. Kr.), Třetí přechodnou dobu (21. – 25. dynastie, 1085 – 668 př. Kr.) a Pozdní dobu (26. – 31. dynastie, 664 – 332 př. Kr.).
Roku 332 př. Kr. dobyl Egypt Alexandr Makedonský. Zemi potom vládla linie makedonských Řeků, kteří prosluli jako Ptolemaiovci. Byli to potomci Alexandrova generála Ptolemaia (jenž se stal králem jako Ptolemaios I.). Se smrtí poslední z této dynastie, Kleopatry VII., roku 30 př. Kr. se Egypt stal součástí Římské říše a byl řízen z Říma jako jeho provincie. Celá tato éra se zpravidla označuje „Řecko-římská doba“.
Před založením sjednoceného království Egypta kolem roku 3100 př. Kr.a před zavedením dynastií lidé žili v řadě komunit roztroušených po deltě a kolem Nilu. Tyto společnosti se postupně vyvinuly do větších celků a posléze do dvou království, jednoho na severu a druhého na jihu. Celé toto období (asi 5000 – asi 3100 př. Kr.) dnes nazýváme „Předdynastickou dobou“.
Žádné komentáře:
Okomentovat