Padám zlomený na dno protoplazmy
a čas se plazí Tvou krví
k srdci proplouvám
jsem Tvůj mikronaut
nejsem překvapenej,
že světlo nade mnou mizí
nejsem překvapenej,
jsem unavenej množstvím lidí
na konci cesty
chci umřít nechci zapomenout,
zapomenout
než dojde dech
na konci cesty
chci umřít nechci zapomenout,
zapomenout
jednou
chtěl bych být kýmkoliv jen ne sám sebou
přijedu za Tebou
na adrenalinový vlně
než dojde dech
bolest už skoro nevnímám
dojde dech
než dojde dech
nejsem překvapenej,
že světlo nade mnou mizí
nejsem překvapenej, j
sem unavenej množstvím lidí
na konci cesty
chci umřít nechci zapomenout,
zapomenout
než dojde dech
než dojde dech
než dojde dech
než dojde dech
na konci cesty
chci umřít nechci zapomenout,
zapomenout ...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat